Aby byl člověk zdravý, měl by prý udělat nejméně 10 000 kroků. Většina z nás to nesplňuje a počet těch, kteří se pravidelně věnují sportu, je stále menší. Velmi znepokojující je, že mladí lidé okolo dvaceti let, už pěšky téměř nechodí a mají tendenci k sedavému způsobu života. Dá se říct, že jsou méně aktivní, než lidé, kteří mají víc než padesát let. Rozvrh dne školáka začíná vstáváním, pokračuje sezením v autobuse, pak sezením ve škole, pak sezení s kamarády a zase doma sezení. Většinou k tomu má ještě v ruce nějaký smartfon nebo tablet. Vydrží hledět hodiny do obrazovky, buď má zálibu ve videohrách, nebo komunikuje na sociálních sítích.
Svůj podíl na způsobu života dítěte nesou i rodiče, protože čím aktivnější jsou rodiče, tím aktivnější jsou jejich děti. Muži sedí u televize, počítače nebo v autě spoustu hodin, ženy o něco méně. Malé děti vždycky bývaly nejaktivnější, ale současné výzkumy to vyvracejí.
Podle výzkumů sedavý životní styl zabíjí více, než tabák. Sezení přispívá k rozvoji kardiovaskulárních chorob, vysokého tlaku a cholesterolu nebo cukrovky. Náš organismus zleniví a naše orgány hůř pracují. Přílišné sezení způsobuje také nárůst obezity. Způsobuje řadu nepříjemných problémů, jako jsou těžké nohy, zácpa a chronická únava. Přispívá k bolestem zad a páteře a bývá příčinou různých nemocí svalů a kostí. Zrychluje se proces stárnutí. Lidé, kteří se věnují pohybu, vypadají i o deset let mladší. Sedavý způsob života může způsobovat deprese a stavy úzkosti.
Co s tím?
V první řadě omezíme dobu, kterou trávíme sezením. Pokud máme sedavé zaměstnání, občas se projdeme a protáhneme. V autobuse vydržíme raději ve stoje a vystoupíme o zastávku dříve a jdeme pěšky. Nejezdíme výtahem, ale jdeme po schodech. Pokud můžeme, jezděme na kole. V televizi je spousta reklam, využijme je k protažení nebo ke cvičení.
Ideálně bychom měli dvakrát až třikrát týdně věnovat půl hodiny fyzické aktivitě. Sportujme s rodinou nebo s přáteli.