Autor: devene

1.       Vejce

A to konkrétně bílky. Vaječný bílek obsahuje ze 100 gramů až 20 gramů proteinů, což je naprosto úžasné číslo. Věčné dietáře také určitě potěší, že bílek obsahuje pouze třetinu kalorií z celého vajíčka!

Jenže teď Vám nejspíše vrtá hlavou, co se žloutky. Jíst přece jen bílky taky není zrovna nejúspornější. Jsou dvě řešení. Prvním z nich je jíst celé vejce. Ano, bílky obsahují hodně bílkovin (jak už název napovídá), ale na všechno ostatní jsou naprosto chudé., zatímco žloutek obsahuje veškeré živiny a minerály. Takže věřte, že pokud jsou dobré pro kuřátko, které se z nich vylíhne, určitě neuškodí ani Vám.

Ta druhá možnost je kupovat pouze vaječné bílky. Ano, i to už dnes existuje. Můžete je koupit i v lepších zaměřených obchodech, ale ne všude jsou, ale na internetu je můžete objednávat po tuctech. Prodávají se v litrových láhvích, takže to můžete koupit litr vaječných bílků bez jediného žloutku.

2.       Luštěniny

Přestože nadýmají, a většina lidí je řadí mezi nenáviděnou zeleninu, měli by se zamyslet, jestli pro ně není více k užitku než ke škodě. Ze 00 gramů totiž některé druhy mohou mít i 25 gramů proteinů. Mezi nejbohatší zdroje se řadí čočka, cizrna a fazole.

3.       Maso

Tak o tomhle snad nemusí být řeč. Už naše babičky nám vštěpovaly do hlavy ‚Sněz to maso, ať máš sílu jako Pepek Námořník‘. Ani u tohoto druhu zdroje bílkovin byste však neměli usínat na vavřínech. Je totiž rozdíl, pokud sníte prorostlý bůček nebo dietní šunku. Obecně však platí, že bohatší na bílkoviny jsou vepřové a hovězí maso.

4.       Tofu

Taková náhražka masa pro vegetariány. A to doslova. Pokud se totiž podíváte na jejich složení, zjistíte, že mají zhruba tolik makroživin, kolik průměrné maso.

5.       Ořechy

I ořechy jsou skvělým zdrojem bílkovin, pozor byste si ale měli dát hlavně při dietě, protože přestože mají některé druhy více jak 20 % ze 100 gramů, tak také obsahují hodně tuků (zdravých) a hodně kalorií.

1.       Vejce

A to konkrétně bílky. Vaječný bílek obsahuje ze 100 gramů až 20 gramů proteinů, což je naprosto úžasné číslo. Věčné dietáře také určitě potěší, že bílek obsahuje pouze třetinu kalorií z celého vajíčka!

Jenže teď Vám nejspíše vrtá hlavou, co se žloutky. Jíst přece jen bílky taky není zrovna nejúspornější. Jsou dvě řešení. Prvním z nich je jíst celé vejce. Ano, bílky obsahují hodně bílkovin (jak už název napovídá), ale na všechno ostatní jsou naprosto chudé., zatímco žloutek obsahuje veškeré živiny a minerály. Takže věřte, že pokud jsou dobré pro kuřátko, které se z nich vylíhne, určitě neuškodí ani Vám.

Ta druhá možnost je kupovat pouze vaječné bílky. Ano, i to už dnes existuje. Můžete je koupit i v lepších zaměřených obchodech, ale ne všude jsou, ale na internetu je můžete objednávat po tuctech. Prodávají se v litrových láhvích, takže to můžete koupit litr vaječných bílků bez jediného žloutku.

2.       Luštěniny

Přestože nadýmají, a většina lidí je řadí mezi nenáviděnou zeleninu, měli by se zamyslet, jestli pro ně není více k užitku než ke škodě. Ze 00 gramů totiž některé druhy mohou mít i 25 gramů proteinů. Mezi nejbohatší zdroje se řadí čočka, cizrna a fazole.

3.       Maso

Tak o tomhle snad nemusí být řeč. Už naše babičky nám vštěpovaly do hlavy ‚Sněz to maso, ať máš sílu jako Pepek Námořník‘. Ani u tohoto druhu zdroje bílkovin byste však neměli usínat na vavřínech. Je totiž rozdíl, pokud sníte prorostlý bůček nebo dietní šunku. Obecně však platí, že bohatší na bílkoviny jsou vepřové a hovězí maso.

4.       Tofu

Taková náhražka masa pro vegetariány. A to doslova. Pokud se totiž podíváte na jejich složení, zjistíte, že mají zhruba tolik makroživin, kolik průměrné maso.

5.       Ořechy

I ořechy jsou skvělým zdrojem bílkovin, pozor byste si ale měli dát hlavně při dietě, protože přestože mají některé druhy více jak 20 % ze 100 gramů, tak také obsahují hodně tuků (zdravých) a hodně kalorií.

1.       Vejce

A to konkrétně bílky. Vaječný bílek obsahuje ze 100 gramů až 20 gramů proteinů, což je naprosto úžasné číslo. Věčné dietáře také určitě potěší, že bílek obsahuje pouze třetinu kalorií z celého vajíčka!

Jenže teď Vám nejspíše vrtá hlavou, co se žloutky. Jíst přece jen bílky taky není zrovna nejúspornější. Jsou dvě řešení. Prvním z nich je jíst celé vejce. Ano, bílky obsahují hodně bílkovin (jak už název napovídá), ale na všechno ostatní jsou naprosto chudé., zatímco žloutek obsahuje veškeré živiny a minerály. Takže věřte, že pokud jsou dobré pro kuřátko, které se z nich vylíhne, určitě neuškodí ani Vám.

Ta druhá možnost je kupovat pouze vaječné bílky. Ano, i to už dnes existuje. Můžete je koupit i v lepších zaměřených obchodech, ale ne všude jsou, ale na internetu je můžete objednávat po tuctech. Prodávají se v litrových láhvích, takže to můžete koupit litr vaječných bílků bez jediného žloutku.

2.       Luštěniny

Přestože nadýmají, a většina lidí je řadí mezi nenáviděnou zeleninu, měli by se zamyslet, jestli pro ně není více k užitku než ke škodě. Ze 00 gramů totiž některé druhy mohou mít i 25 gramů proteinů. Mezi nejbohatší zdroje se řadí čočka, cizrna a fazole.

3.       Maso

Tak o tomhle snad nemusí být řeč. Už naše babičky nám vštěpovaly do hlavy ‚Sněz to maso, ať máš sílu jako Pepek Námořník‘. Ani u tohoto druhu zdroje bílkovin byste však neměli usínat na vavřínech. Je totiž rozdíl, pokud sníte prorostlý bůček nebo dietní šunku. Obecně však platí, že bohatší na bílkoviny jsou vepřové a hovězí maso.

4.       Tofu

Taková náhražka masa pro vegetariány. A to doslova. Pokud se totiž podíváte na jejich složení, zjistíte, že mají zhruba tolik makroživin, kolik průměrné maso.

5.       Ořechy

I ořechy jsou skvělým zdrojem bílkovin, pozor byste si ale měli dát hlavně při dietě, protože přestože mají některé druhy více jak 20 % ze 100 gramů, tak také obsahují hodně tuků (zdravých) a hodně kalorií.

1.       Vejce

A to konkrétně bílky. Vaječný bílek obsahuje ze 100 gramů až 20 gramů proteinů, což je naprosto úžasné číslo. Věčné dietáře také určitě potěší, že bílek obsahuje pouze třetinu kalorií z celého vajíčka!

Jenže teď Vám nejspíše vrtá hlavou, co se žloutky. Jíst přece jen bílky taky není zrovna nejúspornější. Jsou dvě řešení. Prvním z nich je jíst celé vejce. Ano, bílky obsahují hodně bílkovin (jak už název napovídá), ale na všechno ostatní jsou naprosto chudé., zatímco žloutek obsahuje veškeré živiny a minerály. Takže věřte, že pokud jsou dobré pro kuřátko, které se z nich vylíhne, určitě neuškodí ani Vám.

Ta druhá možnost je kupovat pouze vaječné bílky. Ano, i to už dnes existuje. Můžete je koupit i v lepších zaměřených obchodech, ale ne všude jsou, ale na internetu je můžete objednávat po tuctech. Prodávají se v litrových láhvích, takže to můžete koupit litr vaječných bílků bez jediného žloutku.

2.       Luštěniny

Přestože nadýmají, a většina lidí je řadí mezi nenáviděnou zeleninu, měli by se zamyslet, jestli pro ně není více k užitku než ke škodě. Ze 00 gramů totiž některé druhy mohou mít i 25 gramů proteinů. Mezi nejbohatší zdroje se řadí čočka, cizrna a fazole.

3.       Maso

Tak o tomhle snad nemusí být řeč. Už naše babičky nám vštěpovaly do hlavy ‚Sněz to maso, ať máš sílu jako Pepek Námořník‘. Ani u tohoto druhu zdroje bílkovin byste však neměli usínat na vavřínech. Je totiž rozdíl, pokud sníte prorostlý bůček nebo dietní šunku. Obecně však platí, že bohatší na bílkoviny jsou vepřové a hovězí maso.

4.       Tofu

Taková náhražka masa pro vegetariány. A to doslova. Pokud se totiž podíváte na jejich složení, zjistíte, že mají zhruba tolik makroživin, kolik průměrné maso.

5.       Ořechy

I ořechy jsou skvělým zdrojem bílkovin, pozor byste si ale měli dát hlavně při dietě, protože přestože mají některé druhy více jak 20 % ze 100 gramů, tak také obsahují hodně tuků (zdravých) a hodně kalorií.

1.       Vejce

A to konkrétně bílky. Vaječný bílek obsahuje ze 100 gramů až 20 gramů proteinů, což je naprosto úžasné číslo. Věčné dietáře také určitě potěší, že bílek obsahuje pouze třetinu kalorií z celého vajíčka!

Jenže teď Vám nejspíše vrtá hlavou, co se žloutky. Jíst přece jen bílky taky není zrovna nejúspornější. Jsou dvě řešení. Prvním z nich je jíst celé vejce. Ano, bílky obsahují hodně bílkovin (jak už název napovídá), ale na všechno ostatní jsou naprosto chudé., zatímco žloutek obsahuje veškeré živiny a minerály. Takže věřte, že pokud jsou dobré pro kuřátko, které se z nich vylíhne, určitě neuškodí ani Vám.

Ta druhá možnost je kupovat pouze vaječné bílky. Ano, i to už dnes existuje. Můžete je koupit i v lepších zaměřených obchodech, ale ne všude jsou, ale na internetu je můžete objednávat po tuctech. Prodávají se v litrových láhvích, takže to můžete koupit litr vaječných bílků bez jediného žloutku.

2.       Luštěniny

Přestože nadýmají, a většina lidí je řadí mezi nenáviděnou zeleninu, měli by se zamyslet, jestli pro ně není více k užitku než ke škodě. Ze 00 gramů totiž některé druhy mohou mít i 25 gramů proteinů. Mezi nejbohatší zdroje se řadí čočka, cizrna a fazole.

3.       Maso

Tak o tomhle snad nemusí být řeč. Už naše babičky nám vštěpovaly do hlavy ‚Sněz to maso, ať máš sílu jako Pepek Námořník‘. Ani u tohoto druhu zdroje bílkovin byste však neměli usínat na vavřínech. Je totiž rozdíl, pokud sníte prorostlý bůček nebo dietní šunku. Obecně však platí, že bohatší na bílkoviny jsou vepřové a hovězí maso.

4.       Tofu

Taková náhražka masa pro vegetariány. A to doslova. Pokud se totiž podíváte na jejich složení, zjistíte, že mají zhruba tolik makroživin, kolik průměrné maso.

5.       Ořechy

I ořechy jsou skvělým zdrojem bílkovin, pozor byste si ale měli dát hlavně při dietě, protože přestože mají některé druhy více jak 20 % ze 100 gramů, tak také obsahují hodně tuků (zdravých) a hodně kalorií.

1.       Vejce

A to konkrétně bílky. Vaječný bílek obsahuje ze 100 gramů až 20 gramů proteinů, což je naprosto úžasné číslo. Věčné dietáře také určitě potěší, že bílek obsahuje pouze třetinu kalorií z celého vajíčka!

Jenže teď Vám nejspíše vrtá hlavou, co se žloutky. Jíst přece jen bílky taky není zrovna nejúspornější. Jsou dvě řešení. Prvním z nich je jíst celé vejce. Ano, bílky obsahují hodně bílkovin (jak už název napovídá), ale na všechno ostatní jsou naprosto chudé., zatímco žloutek obsahuje veškeré živiny a minerály. Takže věřte, že pokud jsou dobré pro kuřátko, které se z nich vylíhne, určitě neuškodí ani Vám.

Ta druhá možnost je kupovat pouze vaječné bílky. Ano, i to už dnes existuje. Můžete je koupit i v lepších zaměřených obchodech, ale ne všude jsou, ale na internetu je můžete objednávat po tuctech. Prodávají se v litrových láhvích, takže to můžete koupit litr vaječných bílků bez jediného žloutku.

2.       Luštěniny

Přestože nadýmají, a většina lidí je řadí mezi nenáviděnou zeleninu, měli by se zamyslet, jestli pro ně není více k užitku než ke škodě. Ze 00 gramů totiž některé druhy mohou mít i 25 gramů proteinů. Mezi nejbohatší zdroje se řadí čočka, cizrna a fazole.

3.       Maso

Tak o tomhle snad nemusí být řeč. Už naše babičky nám vštěpovaly do hlavy ‚Sněz to maso, ať máš sílu jako Pepek Námořník‘. Ani u tohoto druhu zdroje bílkovin byste však neměli usínat na vavřínech. Je totiž rozdíl, pokud sníte prorostlý bůček nebo dietní šunku. Obecně však platí, že bohatší na bílkoviny jsou vepřové a hovězí maso.

4.       Tofu

Taková náhražka masa pro vegetariány. A to doslova. Pokud se totiž podíváte na jejich složení, zjistíte, že mají zhruba tolik makroživin, kolik průměrné maso.

5.       Ořechy

I ořechy jsou skvělým zdrojem bílkovin, pozor byste si ale měli dát hlavně při dietě, protože přestože mají některé druhy více jak 20 % ze 100 gramů, tak také obsahují hodně tuků (zdravých) a hodně kalorií.

Zboží je věc, kterou neustále všichni používáme, věc, která živí naši společnost. Zboží je věc, která plní náš každodenní život, zboží je pohonem ekonomiky, zboží je základ veškerého obchodu ba i celé lidské existence, podstata systému nebo spíše společenství, podstata světa, ve kterém žijeme. A pokud v něm chceme žít i nadále, musíme zboží nakupovat.

Existuje – alespoň v poslední době se jich vyrojila spousta – mnoho teorií o životě bez zboží, o tom, že bychom měli méně nakupovat, o tom, že bychom se neměli stávat součástí komerčního konzumního světa, toho ošklivého světa plného reklam. Lží a podvodů. Neměli bychom podléhat svodům supermarketů, měli bychom naopak omezit své výdaje (zároveň i ušetřit) a neplýtvat tak darem božím, jídlem, neplýtvat tak věcmi, které nepotřebujeme, neplýtvat zbytečně. Ale je to plýtvání skutečně zbytečné?

Zboží je věc, která drží nad vodou náš dosavadní život. Všichni ti, co vymýšlí takové a různé podobné teorie, si ale neuvědomují jeden zásadní detail. Co by se stalo, kdybychom všichni skutečně přestali plýtvat, začali si kupovat jen to, co je nutné, začali žít střídmě a skromně, začali se chovat jako ti nejhodnější lidičky na celém světě (problém by byl, že by všichni byli nejhodnější a svět by byla hodných lidiček plný a žádný extrém není nikdy dobrý). Ale nejhorší na tom by bylo, co se zbožím, které se neprodá. Zboží zůstane viset ve skladech, bude sklady plnit až k prasknutí, bude zahlcovat naši planetu dokud ji celou v sobě neutopí. A pokud se nebudeme chtít utopit ve zboží, budeme muset rapidně omezit výrobu. A to bude znamenat i omezit počet lidí, kteří vyrábí. Tudíž mnoho lidí přijde o práci, mnoho lidí místo toho, aby žili skromně a šťastně, bude žít v bídě se slzami na očích a prázdnem v žaludcích. Spousta lidí skončí tak, jak si to asi nepředstavovali, když se vrhli do náruče ideálu neplýtvání, ideálu střídmosti, ideálu záchrany planety.

Jak vidíte, je to složité. Nemůže to fungovat. Zas na druhou stranu, pokud budeme pokračovat, jak zatím pokračujeme, utopíme se ve zboží rozbitém, zboží zahozeném a vyměněném za nové a lepší. Utopíme se ve zbytečných odpadcích. Takže co s tím?

Asi bude něco na těch šetřivých teoriích, ale nejde to tak spontánně, nejde to tak narychlo, nejprve se musí promyslet důsledky a aspekty takovéhoto projektu, nejprve se na to musíme připravit a pozměnit ekonomický systém a zařízení, aby nás naše vlastní spása nepřeválcovala. A pak teprve se můžeme věnovat omezování zbytečného zboží.

Zboží je věc, kterou neustále všichni používáme, věc, která živí naši společnost. Zboží je věc, která plní náš každodenní život, zboží je pohonem ekonomiky, zboží je základ veškerého obchodu ba i celé lidské existence, podstata systému nebo spíše společenství, podstata světa, ve kterém žijeme. A pokud v něm chceme žít i nadále, musíme zboží nakupovat.

Existuje – alespoň v poslední době se jich vyrojila spousta – mnoho teorií o životě bez zboží, o tom, že bychom měli méně nakupovat, o tom, že bychom se neměli stávat součástí komerčního konzumního světa, toho ošklivého světa plného reklam. Lží a podvodů. Neměli bychom podléhat svodům supermarketů, měli bychom naopak omezit své výdaje (zároveň i ušetřit) a neplýtvat tak darem božím, jídlem, neplýtvat tak věcmi, které nepotřebujeme, neplýtvat zbytečně. Ale je to plýtvání skutečně zbytečné?

Zboží je věc, která drží nad vodou náš dosavadní život. Všichni ti, co vymýšlí takové a různé podobné teorie, si ale neuvědomují jeden zásadní detail. Co by se stalo, kdybychom všichni skutečně přestali plýtvat, začali si kupovat jen to, co je nutné, začali žít střídmě a skromně, začali se chovat jako ti nejhodnější lidičky na celém světě (problém by byl, že by všichni byli nejhodnější a svět by byla hodných lidiček plný a žádný extrém není nikdy dobrý). Ale nejhorší na tom by bylo, co se zbožím, které se neprodá. Zboží zůstane viset ve skladech, bude sklady plnit až k prasknutí, bude zahlcovat naši planetu dokud ji celou v sobě neutopí. A pokud se nebudeme chtít utopit ve zboží, budeme muset rapidně omezit výrobu. A to bude znamenat i omezit počet lidí, kteří vyrábí. Tudíž mnoho lidí přijde o práci, mnoho lidí místo toho, aby žili skromně a šťastně, bude žít v bídě se slzami na očích a prázdnem v žaludcích. Spousta lidí skončí tak, jak si to asi nepředstavovali, když se vrhli do náruče ideálu neplýtvání, ideálu střídmosti, ideálu záchrany planety.

Jak vidíte, je to složité. Nemůže to fungovat. Zas na druhou stranu, pokud budeme pokračovat, jak zatím pokračujeme, utopíme se ve zboží rozbitém, zboží zahozeném a vyměněném za nové a lepší. Utopíme se ve zbytečných odpadcích. Takže co s tím?

Asi bude něco na těch šetřivých teoriích, ale nejde to tak spontánně, nejde to tak narychlo, nejprve se musí promyslet důsledky a aspekty takovéhoto projektu, nejprve se na to musíme připravit a pozměnit ekonomický systém a zařízení, aby nás naše vlastní spása nepřeválcovala. A pak teprve se můžeme věnovat omezování zbytečného zboží.

Zboží je věc, kterou neustále všichni používáme, věc, která živí naši společnost. Zboží je věc, která plní náš každodenní život, zboží je pohonem ekonomiky, zboží je základ veškerého obchodu ba i celé lidské existence, podstata systému nebo spíše společenství, podstata světa, ve kterém žijeme. A pokud v něm chceme žít i nadále, musíme zboží nakupovat.

Existuje – alespoň v poslední době se jich vyrojila spousta – mnoho teorií o životě bez zboží, o tom, že bychom měli méně nakupovat, o tom, že bychom se neměli stávat součástí komerčního konzumního světa, toho ošklivého světa plného reklam. Lží a podvodů. Neměli bychom podléhat svodům supermarketů, měli bychom naopak omezit své výdaje (zároveň i ušetřit) a neplýtvat tak darem božím, jídlem, neplýtvat tak věcmi, které nepotřebujeme, neplýtvat zbytečně. Ale je to plýtvání skutečně zbytečné?

Zboží je věc, která drží nad vodou náš dosavadní život. Všichni ti, co vymýšlí takové a různé podobné teorie, si ale neuvědomují jeden zásadní detail. Co by se stalo, kdybychom všichni skutečně přestali plýtvat, začali si kupovat jen to, co je nutné, začali žít střídmě a skromně, začali se chovat jako ti nejhodnější lidičky na celém světě (problém by byl, že by všichni byli nejhodnější a svět by byla hodných lidiček plný a žádný extrém není nikdy dobrý). Ale nejhorší na tom by bylo, co se zbožím, které se neprodá. Zboží zůstane viset ve skladech, bude sklady plnit až k prasknutí, bude zahlcovat naši planetu dokud ji celou v sobě neutopí. A pokud se nebudeme chtít utopit ve zboží, budeme muset rapidně omezit výrobu. A to bude znamenat i omezit počet lidí, kteří vyrábí. Tudíž mnoho lidí přijde o práci, mnoho lidí místo toho, aby žili skromně a šťastně, bude žít v bídě se slzami na očích a prázdnem v žaludcích. Spousta lidí skončí tak, jak si to asi nepředstavovali, když se vrhli do náruče ideálu neplýtvání, ideálu střídmosti, ideálu záchrany planety.

Jak vidíte, je to složité. Nemůže to fungovat. Zas na druhou stranu, pokud budeme pokračovat, jak zatím pokračujeme, utopíme se ve zboží rozbitém, zboží zahozeném a vyměněném za nové a lepší. Utopíme se ve zbytečných odpadcích. Takže co s tím?

Asi bude něco na těch šetřivých teoriích, ale nejde to tak spontánně, nejde to tak narychlo, nejprve se musí promyslet důsledky a aspekty takovéhoto projektu, nejprve se na to musíme připravit a pozměnit ekonomický systém a zařízení, aby nás naše vlastní spása nepřeválcovala. A pak teprve se můžeme věnovat omezování zbytečného zboží.

Zboží je věc, kterou neustále všichni používáme, věc, která živí naši společnost. Zboží je věc, která plní náš každodenní život, zboží je pohonem ekonomiky, zboží je základ veškerého obchodu ba i celé lidské existence, podstata systému nebo spíše společenství, podstata světa, ve kterém žijeme. A pokud v něm chceme žít i nadále, musíme zboží nakupovat.

Existuje – alespoň v poslední době se jich vyrojila spousta – mnoho teorií o životě bez zboží, o tom, že bychom měli méně nakupovat, o tom, že bychom se neměli stávat součástí komerčního konzumního světa, toho ošklivého světa plného reklam. Lží a podvodů. Neměli bychom podléhat svodům supermarketů, měli bychom naopak omezit své výdaje (zároveň i ušetřit) a neplýtvat tak darem božím, jídlem, neplýtvat tak věcmi, které nepotřebujeme, neplýtvat zbytečně. Ale je to plýtvání skutečně zbytečné?

Zboží je věc, která drží nad vodou náš dosavadní život. Všichni ti, co vymýšlí takové a různé podobné teorie, si ale neuvědomují jeden zásadní detail. Co by se stalo, kdybychom všichni skutečně přestali plýtvat, začali si kupovat jen to, co je nutné, začali žít střídmě a skromně, začali se chovat jako ti nejhodnější lidičky na celém světě (problém by byl, že by všichni byli nejhodnější a svět by byla hodných lidiček plný a žádný extrém není nikdy dobrý). Ale nejhorší na tom by bylo, co se zbožím, které se neprodá. Zboží zůstane viset ve skladech, bude sklady plnit až k prasknutí, bude zahlcovat naši planetu dokud ji celou v sobě neutopí. A pokud se nebudeme chtít utopit ve zboží, budeme muset rapidně omezit výrobu. A to bude znamenat i omezit počet lidí, kteří vyrábí. Tudíž mnoho lidí přijde o práci, mnoho lidí místo toho, aby žili skromně a šťastně, bude žít v bídě se slzami na očích a prázdnem v žaludcích. Spousta lidí skončí tak, jak si to asi nepředstavovali, když se vrhli do náruče ideálu neplýtvání, ideálu střídmosti, ideálu záchrany planety.

Jak vidíte, je to složité. Nemůže to fungovat. Zas na druhou stranu, pokud budeme pokračovat, jak zatím pokračujeme, utopíme se ve zboží rozbitém, zboží zahozeném a vyměněném za nové a lepší. Utopíme se ve zbytečných odpadcích. Takže co s tím?

Asi bude něco na těch šetřivých teoriích, ale nejde to tak spontánně, nejde to tak narychlo, nejprve se musí promyslet důsledky a aspekty takovéhoto projektu, nejprve se na to musíme připravit a pozměnit ekonomický systém a zařízení, aby nás naše vlastní spása nepřeválcovala. A pak teprve se můžeme věnovat omezování zbytečného zboží.